AFFAIRE ZICH ET AUTRES c. REPUBLIQUE TCHEQUE

Construit în 1937, clădirea a fost predată statului în anii '60 de către proprietarii săi de origine pentru că se aflau în dificultate. În 1981, casa a fost achiziționată de predecesorul cooperativei în cadrul unui acord economic încheiat cu statul, căruia i-a plătit suma de 1 512 000 CZK (53) 470 EUR). Cooperativa ar fi efectuat o reconstrucție și o modernizare pe scară largă, care au fost posibile, printre altele, prin lucrări efectuate de membrii cooperativei care locuiește clădirea. La 3 octombrie 1991, succesorii proprietarilor de origine (denumite în continuare "reclamanții") au introdus o acțiune la tribunalul de raion (obvodní soud) ) de la Praga 3, în vederea obținerii unui ordin din partea cooperativei de a încheia cu ei un acord privind restituirea clădirii în cauză. Cooperativa s-a opus acestei cereri. Cinci din cei opt reclamanți, respectiv dnii František Zich, Petr Housa și Miroslav Havlák, și dnii Daniela Hajzlerová și Alena Nováková, s-au alăturat procedurii în calitate de părți implicate. În cursul anului 1992, reclamanții au invitat cooperativa, în temeiul articolului 24 din Legea privind transformarea cooperativelor, să încheie un acord prin care să le transfere dreptul de proprietate asupra apartamentelor pe care le locuiau. La 23 martie 1994, Tribunalul raional a acceptat cererea reclamanților și a ordonat cooperativei să încheie un acord de restituire a clădirii, astfel încât reclamanții să devină coproprietari. La 12 ianuarie 1996, Tribunalul Municipal (městský soud) din Praga a confirmat hotărârea Tribunalului de Primă Instanță, susținând că acesta din urmă a stabilit suficient faptele și a apreciat dovezile și că concluzia sa juridică era bine întemeiată. 10. La 11 februarie 1998, Curtea Supremă (Nejvyší soud) a respins recursul în casarea cooperativei și a reclamanților. 11. La 7 mai 1998, cooperativele și reclamanții au introdus o acțiune constituțională (ústavní stížnost), care se plângea în special de încălcarea dreptului lor de proprietate. La 19 noiembrie 1998, Curtea Constituțională (Ústavní soud) a respins în mod vădit acțiunea constituțională. 12. La 27 ianuarie 1999, Ministerul l-a informat pe primul reclamant că statul nu putea, în temeiul Legii privind reabilitarea extrajudiciară, să ramburseze decât prețul de cumpărare al unei clădiri restituite și, prin urmare, a respins cererea de despăgubire a daunelor rezultate din decizia instanțelor de a dispune restituirea clădirii proprietarilor de origine. La 27 iulie 1999, Ministerul de Finanțe încheie cu cooperativa un acord în temeiul căruia, la 26 august 1999, se rambursează prețul de achiziție al clădirii, respectiv 1 512 000 CZK (53 470 EUR). 13. Prin hotărârea din 3 iulie 2002, Tribunalul raional a respins acțiunea cooperativei împotriva statului, reprezentată de Ministerul Finanțelor, care intenționa să plătească suma de 275 692 CZK (9 750 EUR), adică diferența dintre prețul de achiziție și suma care a fost plătită, pe de o parte, de către membri și, pe de altă parte, de către bancă în scopul reconstrucției și modernizării clădirii, inclusiv dobânda. Cooperativa a menționat în acțiunea sa că suma respectivă ar fi trebuit să fie rambursată membrilor săi care și-au pierdut avantajele de utilizatori ai apartamentelelor cooperatiste. ÎN DREPT 14. La 23 octombrie 2006, Curtea a primit o declarație comună, semnată de ambele părți la 11 octombrie 2006, al cărei text este următorul: "Vláda České republiky," "zastoupená svým zmocněncem pro zastupování České republiky před Evropským sodem pro lidská práva Judr. Vítem Alexanderm Schormem," (dále jen pánové František Zich, Petr Housa, Luboš Macho, Tomáš Čuba, Miroslav Havlák, Paní Daniela Hajzlerová, Pan Zdeněk Diviš a paní Alena Nováková (dále jen 1. Dospěli ke smírnému dořešení nárok Evropské úmluvě o lidských právech (dále jen panu Petru Housovi částku 1 334 578 Kč, (ii) panu Luboši Machovi částku 889 500 Kč, (iv) panu Tomáši Čubovi částku 911 250 Kč, (v) panu Miroslavu Havlákovi částku 1 811 250 Kč, (vi) Paní Daniele Hajzlerové částku 1 494 750 Kč, (vii) panu Zdećku Divišovi částku 900 750 Kč, (viii) Paní Aleně Novákové částku 901 500 Kč, a to na bankovní účty, jejichž čísla stěžovatelé písemně oznámí Ministerstvu spravedlnosti ve lhdlnosti do 30. listopadu 2006, 3. tyto částky napravují veškerou materiální újmu, kterou Česká republika stěžovatel případě, že tyto částky nebudou zaplaceny ve lhětě do 31. prosince 2006, budou po uplynutí teto lhity do zaplacení nalyšovány o úroky z prodlení, jejichž roční úroková míra se stanoví sazbou marginální zápćjční faility Evropské centrální banky zvýšenou o tři procentní body, 5. tyto částky včetně případných úrok ustanovením § 3 odst. 4 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjm 7. vláda ani stěžovatelé nebudou po vydání rozsudku Soudu podle článku 39 Úmluvy žádat o postpupaní věci velkému senátu Soudu podle článku 43 odst. 1 Úmluvy, 8. smírné dořešení nárok tímto prohlášením podlehá dodatečnému schválení ze strania Soudu podle článku 39 Úmluvy; v případě, že Soud toto smírne dořešení nárok ledna 2007 do zaplacení, přičemž roční úroková míra se stanoví sazbou marginální záp Represented before the European Court of Human Rights by their Agent Mr Vít Alexander Schorm (hereinafter 1.They have reached a friendly settlement of claims in the case of application no. 48548/99 The Czech Republic (hereinafter 1 to the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms (hereinafter 2. The Government will pay to the individual Applicants the following amounts by 31 decembrie 2006: (i) to Mr František Zich, an amount of CZK 1,352,250, (ii) to Mr Petr Housa, an amount of CZK 1,334,578, (iii) to Mr Luboš Macho, an amount of CZK 889,500, (iv) to Mr Tomáš Čuba, an amount of CZK 911,20, (v) to Mr Miroslav Havlák, an amount of CZK 1,811,25, (vi) amount of CZK 1,494,750, (vii) to Mr Zdeněk Diviš, an amount of CZK 900,750, (viii) to dna Alena Nováková, an amount of CZK 901,500, to the bank accounts that the Applicants will speciality in writing to the Ministry of Justice by 30 November 2006; 3. The above-mentioned amounts are to cover any pecuniary damage that might have been cauzăd to the Applicants by the Czech Republic through its authorities in the case on which proceseding are conducted before the Court on the bazis of the Application;

If the above-mentioned amount are not paid by 31 decembrie 2006, then from the said date a simple interesest on the amounts shall be paid at annual rate equal to the marginal lending facility of the European Central Bank plus three percentage puncts until the day of payment;

The above-mentioned amounts, inclusiv any interesst on them, shall not be subject to natural persons' income tax under Secțiunea 3, subsecțiunea 4(d) of Act No. 586/1992 on income taxe, as amendad;

The Applicants waive any further claims against the Czech Republic based on thefacts of the procedings before the Court on the bazis of the Application, and this friendly settlement of their claims as the final settlement of the application;

Neither the Government nor the Applicants will request that the case be reperred to the Court's Grand Chamber under art. 43 alineatul (1) of the Convention after the delivery of the Court's judgment under Article 39 of the Convention;

Friendly settlement of the claims of the applications acording to this declaration shall be subject to approval by the Government at its ministerial mieting; the Applicants take due note of this reservation;

The friendly settlement of the claims of the application acording to this declaration shall be subject to the Court's ex post Adormire under art. 39 of the Convention; if the Court does not adorse this friendly settlement of claims, and the procededings on the Application before the Court continue, the Applicants shall return the amounts received, included the interesst plused on them from 1 January 2007 to the day of return of the amounts, provided that such interesst shall mărite at annual rate equal to the marginal lending facility of the European Central Bank plus three percentage puncts;

The Applicants' counsel represents that she is authorised to effect a friendly settlement of the Application and submits her powers of attorney granted by the Applicants La 6 noiembrie 2006, agentul guvernamental a informat Curtea că guvernul a aprobat regulamentul menționat anterior cu sesiune care a avut loc la 1 noiembrie 2006, adoptând Rezoluția nr. 1258. Curtea ia act de soluționarea amiabilă la care au ajuns părțile [art. 39 din Convenție]. Curtea se asigură că acest regulament se inspiră din respectarea drepturilor omului, așa cum le recunosc Convenția sau protocoalele sale [art. 37 alineatul (1) in fine din Convenție și art. 62 alineatul (3) din Regulamentul de procedură]. Decide să șteargă cazul rolului Ia act de angajamentul părților de a nu solicita trimiterea cauzei la Marea Cameră. Făcut în franceză, apoi comunicat în scris la 21 decembrie 2006 în conformitate cu art. 77 alineatul (2) și 3 din Regulamentul de procedură. Naismith J.-P. Costa Grefier Adjunct Președinte [1] 1 euro = 28,04 coroane cehe, cursul valabil în ziua adoptării hotărârii la

A l'origine de l'affaire se trouve une requête (n o 48548/99) dirigée contre la République tchèque et dont les ressortissants de cet Etat, MM. František Zich, Petr Housa, Luboš Macho, Tomáš Čuba, Miroslav Havlák, M me Daniela Hajzlerová, M. Zdeněk Diviš et M me Alena Nováková (« les requérants »), ont saisi la Cour le 17 mai 1999 en vertu de l'article 34 de la Convention de sauvegarde des Droits de l'Homme et des Libertés fondamentales (« la Convention »).

Par un arrêt du 18 juillet 2006 (« l'arrêt principal »), la Cour a jugé qu'il y avait eu violation de l'article 1 du Protocole n o 1 à la Convention (voir Zich et autres c. la République tchèque , n o 48548/99, 18 juillet 2006).

La question de l'application de l'article 41 de la Convention, quant aux prétentions des requérants au titre du préjudice matériel, ne se trouvant pas en état, la Cour l'a réservée et a invité le Gouvernement et les requérants à lui soumettre par écrit, dans les trois mois, leurs observations sur ladite question et notamment à lui donner connaissance de tout accord auquel ils pourraient aboutir (cf. point 3 a. et b. du dispositif). EN FAIT

Les requérants sont nés respectivement en 1950, 1964, 1968, 1969, 1951, 1959, 1946 et 1966 et résident à Prague.

Ils sont membres d'une coopérative de logement ( bytové družstvo ) (ci-après « la coopérative »), qui était propriétaire d'un immeuble sis à Prague 3. Construit en 1937, l'immeuble fut, dans les années soixante, cédé à l'Etat par ses propriétaires d'origine parce qu'ils se trouvaient dans la gêne. En 1981, la maison fut acquise par le prédécesseur de la coopérative dans le cadre d'un accord économique conclu avec l'Etat, auquel il versa à ce titre la somme de 1 512 000 CZK (53 470 EUR). La coopérative aurait procédé à une reconstruction et une modernisation de grande ampleur rendues possibles, entre autres, par des travaux effectués par les membres de la coopérative habitant l'immeuble.

Le 3 octobre 1991, les successeurs des propriétaires d'origine (ci-après « les demandeurs ») intentèrent une action auprès du tribunal d'arrondissement ( obvodní soud ) de Prague 3, en vue d'obtenir que celui-ci ordonne à la coopérative de conclure avec eux un accord sur la restitution de l'immeuble en question. La coopérative s'opposa à cette demande. Cinq des huit requérants, à savoir MM. František Zich, Petr Housa et Miroslav Havlák, et M mes Daniela Hajzlerová et Alena Nováková, se joignirent à la procédure en qualité de parties intervenantes.

Au cours de l'année 1992, les requérants invitèrent la coopérative, en vertu de l'article 24 de la loi sur la transformation des coopératives, à conclure un accord par lequel elle leur transférerait le droit de propriété sur les appartements qu'ils habitaient.

Le 23 mars 1994, le tribunal d'arrondissement fit droit à la requête des demandeurs et ordonna à la coopérative de conclure un accord de restitution de l'immeuble, de sorte que les demandeurs en deviennent les copropriétaires.

Le 12 janvier 1996, le tribunal municipal ( městský soud) de Prague confirma le jugement du tribunal de première instance en relevant que ce dernier avait suffisamment établi les faits et apprécié les preuves et que sa conclusion juridique était bien fondée.

Le 11 février 1998, la Cour suprême ( Nejvyšší soud ) rejeta le pourvoi en cassation de la coopérative et des requérants.

Le 7 mai 1998, la coopérative et les requérants introduisirent un recours constitutionnel ( ústavní stížnost ), se plaignant notamment de la violation de leur droit de propriété. Le 19 novembre 1998, la Cour constitutionnelle ( Ústavní soud ) rejeta pour défaut manifeste de fondement le recours constitutionnel.

Le 27 janvier 1999, le ministère informa le premier requérant que l'Etat ne pouvait, en vertu de la loi sur les réhabilitations extrajudiciaires, rembourser que le prix d'achat d'un immeuble restitué. Il rejeta donc la demande d'indemnisation des dommages résultant de la décision des tribunaux d'ordonner la restitution de l'immeuble aux propriétaires d'origine. Le 27 juillet 1999, le ministère des Finances conclut avec la coopérative un accord aux termes duquel, le 26 août 1999, celle-ci se vit rembourser le prix d'achat de l'immeuble, à savoir 1 512 000 CZK (53 470 EUR).

Par un jugement du 3 juillet 2002, le tribunal d'arrondissement rejeta l'action de la coopérative contre l'Etat, représenté par le ministère des Finances, tendant au paiement de la somme de 275 692 CZK (9 750 EUR), soit la différence entre le prix d'achat et la somme qui avait été payée, d'une part, par les membres et, d'autre part, par la banque pour les besoins de la reconstruction et de la modernisation de l'immeuble, intérêts compris. La coopérative mentionna dans son action que ladite somme aurait dû être remboursée à ceux de ses membres qui avaient perdu leurs avantages d'utilisateurs des appartements coopératifs. EN DROIT

Le 23 octobre 2006, la Cour a reçu une déclaration commune, signée par les deux parties le 11 octobre 2006, dont le texte est le suivant : „Vláda České republiky, zastoupená svým zmocněncem pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva JUDr. Vítem Alexandrem Schormem, (dále jen „vláda”), a pánové František Zich, Petr Housa, Luboš Macho, Tomáš Čuba, Miroslav Havlák, paní Daniela Hajzlerová, pan Zdeněk Diviš a paní Alena Nováková (dále jen „stěžovatelé”), zastoupení advokátkou JUDr. Marií Cilínkovou, prohlašují, že : 1. Dospěli ke smírnému dořešení nároků ve věci stížnosti č. 48548/99 – František Zich a ostatní proti České republice (dále jen „stížnost”), ve které Evropský soud pro lidská práva (dále jen „Soud”) vynesl dne 18. července 2006 rozsudek, v němž konstatoval v případě stěžovatelů porušení jejich práva pokojně užívat majetek zaručeného v článku 1 Protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o lidských právech (dále jen „Úmluva”), přiznal jim náhradu morální újmy a nákladů řízení, odročil rozhodování o náhradě materiální újmy a vyzval vládu a stěžovatele, aby mu předložili případnou dohodu o této zbývající otázce, 2. vláda ve lhůtě do 31. prosince 2006 zaplatí jednotlivým stěžovatelům tyto částky: (i) panu Františku Zichovi částku 1 352 250 Kč [1] , (ii) panu Petru Housovi částku 1 334 578 Kč, (iii) panu Luboši Machovi částku 889 500 Kč, (iv) panu Tomáši Čubovi částku 911 250 Kč, (v) panu Miroslavu Havlákovi částku 1 811 250 Kč, (vi) paní Daniele Hajzlerové částku 1 494 750 Kč, (vii) panu Zdeňku Divišovi částku 900 750 Kč, (viii) paní Aleně Novákové částku 901 500 Kč, a to na bankovní účty, jejichž čísla stěžovatelé písemně oznámí Ministerstvu spravedlnosti ve lhůtě do 30. listopadu 2006, 3. tyto částky napravují veškerou materiální újmu, kterou Česká republika stěžovatelům způsobila postupem svých orgánů ve věci, o níž se na základě stížnosti vede řízení před Soudem, 4. v případě, že tyto částky nebudou zaplaceny ve lhůtě do 31. prosince 2006, budou po uplynutí této lhůty do zaplacení navyšovány o úroky z prodlení, jejichž roční úroková míra se stanoví sazbou marginální zápůjční facility Evropské centrální banky zvýšenou o tři procentní body, 5. tyto částky včetně případných úroků z prodlení nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, 6. stěžovatelé se vzdávají veškerých dalších nároků vůči České republice opírajících se o skutečnosti, o nichž se na základě stížnosti vede řízení před Soudem, a považují toto smírné dořešení jejich nároků za konečné řešení stížnosti, 7. vláda ani stěžovatelé nebudou po vydání rozsudku Soudu podle článku 39 Úmluvy žádat o postoupení věci velkému senátu Soudu podle článku 43 odst. 1 Úmluvy, 8. smírné dořešení nároků ve věci stížnosti v souladu s tímto prohlášením podléhá souhlasu vlády na její schůzi; stěžovatelé berou tuto výhradu na vědomí, 9. smírné dořešení nároků ve věci stížnosti v souladu s tímto prohlášením podléhá dodatečnému schválení ze strany Soudu podle článku 39 Úmluvy; v případě, že Soud toto smírné dořešení nároků neschválí a řízení ve věci stížnosti bude před Soudem pokračovat, jsou stěžovatelé povinni vrátit přijatá plnění včetně úroků za období od 1. ledna 2007 do zaplacení, přičemž roční úroková míra se stanoví sazbou marginální zápůjční facility Evropské centrální banky zvýšenou o tři procentní body, 10. právní zástupkyně stěžovatelů prohlašuje, že je zmocněna stížnost smírně urovnat, a předkládá plné moci od stěžovatelů.” (traduction) “The Government of the Czech Republic, represented before the European Court of Human Rights by their Agent Mr Vít Alexander Schorm (hereinafter “the Government”), and Mr František Zich, Mr Petr Housa, Mr Luboš Macho, Mr Tomáš Čuba, Mr Miroslav Havlák, Mrs Daniela Hajzlerová, Mr Zdeněk Diviš, and Mrs Alena Nováková (hereinafter “the Applicants”), represented by their counsel Mrs Marie Cilínková, declare that: 1. They have reached a friendly settlement of claims in the case of application no. 48548/99 – František Zich and others v. the Czech Republic (hereinafter “the Application”), in which the European Court of Human Rights (hereinafter “the Court”) delivered a judgment on 18 July 2006, in which it held that in the Applicants' case there had been a violation of their right to peaceful enjoyment of possessions provided for in Article 1 of Protocol No. 1 to the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms (hereinafter “the Convention”), awarded them compensation for non-pecuniary damage and legal expenses, adjourned its decision on compensation for pecuniary damage, and invited the Government and the Applicants to submit to it an agreement, if any, on this outstanding issue; 2. The Government will pay to the individual Applicants the following amounts by 31 December 2006: (i) to Mr František Zich, an amount of CZK 1,352,250, (ii) to Mr Petr Housa, an amount of CZK 1,334,578, (iii) to Mr Luboš Macho, an amount of CZK 889,500, (iv) to Mr Tomáš Čuba, an amount of CZK 911,250, (v) to Mr Miroslav Havlák, an amount of CZK 1,811,250, (vi) to Mrs Daniela Hajzlerová, an amount of CZK 1,494,750, (vii) to Mr Zdeněk Diviš, an amount of CZK 900,750, (viii) to Mrs Alena Nováková, an amount of CZK 901,500, to the bank accounts that the Applicants will specify in writing to the Ministry of Justice by 30 November 2006; 3. The above-mentioned amounts are to cover any pecuniary damage that might have been caused to the Applicants by the Czech Republic through its authorities in the case on which proceedings are conducted before the Court on the basis of the Application; 4. If the above-mentioned amounts are not paid by 31 December 2006, then from the said date a simple interest on the amounts shall be paid at an annual rate equal to the marginal lending facility of the European Central Bank plus three percentage points until the day of payment; 5. The above-mentioned amounts, including any interest accrued on them, shall not be subject to natural persons' income tax under Section 3, subsection 4(d) of Act No. 586/1992 on income taxes, as amended; 6. The Applicants waive any further claims against the Czech Republic based on the facts of the proceedings before the Court on the basis of the Application, and regard this friendly settlement of their claims as the final settlement of the Application; 7. Neither the Government nor the Applicants will request that the case be referred to the Court's Grand Chamber under Article 43 § 1 of the Convention after the delivery of the Court's judgment under Article 39 of the Convention; 8. The friendly settlement of the claims of the Application according to this declaration shall be subject to approval by the Government at its ministerial meeting; the Applicants take due note of this reservation; 9. The friendly settlement of the claims of the Application according to this declaration shall be subject to the Court's ex post endorsement under Article 39 of the Convention; if the Court does not endorse this friendly settlement of claims, and the proceedings on the Application before the Court continue, the Applicants shall return the amounts received, including the interest accrued on them from 1 January 2007 to the day of return of the amounts, provided that such interest shall accrue at an annual rate equal to the marginal lending facility of the European Central Bank plus three percentage points; 10. The Applicants' counsel represents that she is authorised to effect a friendly settlement of the Application and submits her powers of attorney granted by the Applicants.”

Le 6 novembre 2006, l'agent du Gouvernement informa la Cour que le Gouvernement avait approuvé le règlement susmentionné à session tenue le 1 er novembre 2006, adoptant la résolution n o 1258.

La Cour prend acte du règlement amiable auquel sont parvenues les parties (article 39 de la Convention). Elle est assurée que ce règlement s'inspire du respect des droits de l'homme tels que les reconnaissent la Convention ou ses Protocoles (articles 37 § 1 in fine de la Convention et 62 § 3 du règlement).

Partant, il convient de rayer l'affaire du rôle. PAR CES MOTIFS, LA COUR, À L'UNANIMITÉ, 1. Décide de rayer l'affaire du rôle ; 2. Prend acte de l'engagement des parties de ne pas demander le renvoi de l'affaire à la Grande Chambre. Fait en français, puis communiqué par écrit le 21 décembre 2006 en application de l'article 77 §§ 2 et 3 du règlement. S. Naismith J.-P. Costa Greffier adjoint Président [1] 1 euro = 28,04 couronnes tchèques, cours valable au jour de l’adoption de l’arrêt